Příčiny nešťastného úmrtí Roma z Loun nejsou doposud známy. Všechno je v procesu vyšetřování policíe, zatímco na sociálních sítích a mezi lidmi kolují nepotvrzené a často lživé informace o tom, jak se osudný okamžik v pizzérii Panarema odehrál.
Vyšetřovací orgány říkají, že prozatím nemají potvrzené cizí zavinění na smrti, otec zesnulého nechce demonstrace, odmítá osočování majority, oznamuje, že policie pracuje bravurně a poskytla mu nahlédnutí do videozáznamů i jednotlivých dokumentů ve spisu, zatímco někteří Romové nevěří a tvrdí, že došlo k vraždě a volají po potrestání viníků. Mnohdy tito lidé sahají k rasistickým floskulím a člověk si najednou připadá, jako kdyby se nalézal, například na sociálních sítích, jako na profilu krajně pravicového extrémisty. Generalizace zde představují základní pravidlo a rasismus zůstává samozřejmostí, nebo dokonce nutností vhodnou k vyjádření hrdosti nad romstvím. Jenže být hrdým Romem, to nemá nic společného s ultranacionalismem a rasismem…….bohužel, někteří Romové to nevědí, což je velká škoda.
Na událostech posledních dnů je viditelné, že bublající kotel nesnášení je nebezpečně blízko, pokud k tomu existuje “dobrá příležitost”. Virtualita překračuje mnohdy své hranice a naděje na společnou budoucnost v klidu a porozumění se ztrácejí v oparech nacionálních šovinistů. Ještě, že existuje větší míra těch rozumných, jež na nacionalizování kašlou a dají na obyčejný rozum.
Dnešní pietní shromáždění v Žatci na náměstí Svobody se těžko komentuje. Tři sta, čtyři sta Romů se sjelo na sever Čech, aby nejen projevili svou lítost nad smrtí mladého otce dvou nezletilých dětí, ale zároveň zde demonstrovali proti průběhu vyšetřování a policistům zasahujícím v restauraci, ve které se konflikt odehrál.
Shromáždění se obešlo bez jakýchkoli násilností, i když o napjaté situace nouze mnohdy nebyla. Na místo přijeli také vyznavači neonacismu a rasismu. V černém oblečení rádoby Odinových vojáků nechyběli soukmenovci mosteckého radikála Páníka, dokonce nechyběla ani řada dalších severočeských rádoby vlastenců, jež si z putyk čtvrté cenové kategorie vyrazili na podzimní návštěvu městečka chmele.
Odehrálo se přesně to, na čem se radikálové na sociálních sítích předem domlouvali. Naštěstí sny o rvačkách a přímých střetech zůstaly kdesi v říši běloskvoucích manýrů příznivců extrémismu. Dokonce holohlavci nezapomněli na zvolání “Čechy Čechům”, když se s Romy střetli před pizzérkou, kam několik lidí po skončení pietního setkání směřovala. Policie byla nejdříve mírně zmatená, když se otočila směrem k Romům, namísto, aby se věnovala rozžhaveným milovníkům bílé ve všech formách a variantách. Naštěstí těžkooděnci nepřipustili, aby došlo k bitkám, a tak před kýženým místem došlo pouze ke strkanicím a házení PET lahví z jedné strany na druhou a naopak.
Organizovat pietní shromáždění je naprosto normální a lidsky přijatelné. Těžko někdo na takové snažení může něco namítat. Ovšem v tomto pietním aktu se po minutě ticha a zapálení smutečních svíček zobrazovalo mnohem víc, než “jen” projevení slov sounáležitosti.
Teta zesnulého nevěří práci policie a doufá, že pravda vyjde najevo. Před davem stovek lidí opět ševelí konspirační teorie tolik rozdílné od tvrzení otce zesnulého. Někteří v davu se netají tím, že “ti gádžové opět nechtějí, aby se všechno dobře prošetřilo“. Dokonce nechybí ani přímé osočování od mikrofonu, kdy se muži zákona “snaží případ zamést pod koberec”. I když nikdo z přítomných neviděl záběry z pouličních kamer a videa zveřejněná na Romee nezobrazují samotné událostí před spacifikováním mladíka šesticí návštěvníků restauračního zařízení, přesto se promlouvající podivují nad tím, jak policie dovolila mlácení zesnulého, i když byl spoutaný………..Domněnky postavené na vratkých nohách se v rámci pietního okamžiku stávají skutečností. Jako kdyby se částečně jednotlivé věty z Facebooku přenesly na žatecké náměstí a v atmosféře končícího října dokreslují smuteční ráz potemnělých dnů.
Aktivista a svolavatel akce Jan Čonka by se chtěl ptát policie, proč zemřelého propustila z nemocnice a proč ho nechala ubít: “Chceme se ptát Policie České republiky, proč Miroslava D. propustili z nemocnice a proč ho nechali ubít k smrti.“……….zároveň stejný Čonka na začátku setkání přítomným sdělil “Není tady žádná válka, neexistuje žádné oko za oko, žijeme v 21. století. Nechte pracovat policii, právníky a soudy. Rodina mrtvého si nepřeje žádné osočování majority jako celku“.
Bylo by fajn, kdyby si dvě vyřčená provolání navzájem neodporovala. Zatímco to druhé poslední je správné a lidsky přijatelné, to první podporuje pochybné myšlenky, vyvolává vášně a posílá do podvědomí dávku koloritu plnou selhání strážců zákona, i když prozatím nic takového prokázáno nikým nebylo. Dvojznačnost účelových tvrzení se nesla celým setkáním, kdy jednotliví aktivisté možná svým vystupováním zvažovali hru na dvou pólech “problému”.
Z davu zaznívalo “My chceme vraha!”, “Policie to zametá pod koberec!, “Byla to vražda!”, “Rasistická žatecká policie”……….mnoho lidí má předem jasno, protože některé známé osobnosti z romské komunity se nechaly unést a čerpají z pochybných zdrojů….,,,,letmý pohled do davu ukazuje například na persony z Romské demokratické strany a řadu dalších kontroverzních představitelů romské komunity, jež neváhají a vystupují do čela postávajících………ach ano, upřímnou soustrast a soucit se zesnulým má právo projevit kdokoli, ale přeci jen přítomní partajníci vyvolávají sadu pocitů hořkosti i během smutečního okamžiku.
Zatímco hra na leporelo vyrábějící falešná razítko zesnulého auditora nevyšla, nyní se pan Tancoš ve jménu Romské demokratické strany staví do popředí a žádá o schůzku s předsedou Vlády ČR Bohuslavem Sobotkou. Až si člověk narychlo říká, co by měl premiér s případem dělat? Chtějí se snad Tancoš a spol zase zviditelnit…..třeba na úkor památky Miroslava Demetera?
Místo slov pokory a soucitu si človíček z Romské demokratické strany přihřívá polívčičku a říká, že bude s dalšími kolegy na vládě jednat, co bude s Romy ve 21. století……opravdu ne…….tento pán by neměl jednat s nikým, protože již mnohokrát ukázal, o co mu ve věci Romů ve skutečnosti jde. Kováč je jen dalším pokusem o politické znásilnění, kdy švitoření samolibosti nemá nic společného s událostmi z 18. října 2016, kdy zemřel mladý Rom. V povolebním debaklu takřka nulového zájmu se vůdci dvou romských politických stran pokoušejí o podivné chvilky…….no co, lidé tleskají, tak proč řešit nějakou památku zesnulého, kvůli kterému se všichni na severu Čech sešli.
Organizátor Čonka by rád, aby na podobných shromážděních byly tisíce lidí jako v Americe……..takové tvrzení je opravdu dvousečné, protože si promlouvající neuvědomil, jak lidé mluví za oceánem……nepochopil, že generální viny tam daleko nesehrávají tak zásadní roli.
Pokřiky ultranacionalismů o romské síle nic neřeší. Zcela naopak taková tvrzení vyvolávají zlou krev a dovolují lidem, jako je Kováč, Tancoš a další dostat se do popředí a veřejnost díky tomu následně dostává dávku jedu v podobě košilatých prohlášení. Předseda Strany rovných příležitostí měl kupodivu pravdu v tom, že Romové by měli být na zastupitelstvích, v policii, na nejrůznějších úřadech, ale zároveň zapomněl dodat, že na tomto stavu mají svou velkou vinu také romské politické strany, a tedy i Strana rovných příležitostí. Volit někoho pouze na základě etnického původu je hloupé, nedemokratické a v českém prostředí dokonce velmi nebezpečné, protože romský nacionalista není o nic lepší, než nacionalista z řad majority.
Starostka Žatce Zdeňka Hamousová také na setkání vystoupila. Nejprve byla ovacemi vřele přivítána, aby posléze přítomní začali na ženu pokřikovat “Jak to, že jste ve městě nezajistila pořádek?” Paní starostka totiž na pódiu zopakovala, že podle policejních závěrů mladý Rom zemřel bez cizího zavinění. Tím vykročila do jámy lvové a všeobecný vztek na sebe nenechal dlouho čekat. Na druhou stranu, co jiného měla politička říct, když fakta skutečně tvrdí, že za smrtí nestojí nikdo další…….možná druhá pitva, kterou si pozůstalí vyžádali, dokáže a prokáže úplně něco jiného, ale do té doby je nesprávné tvrdit s klidným srdcem cokoli jiného.
Alespoň památka zemřelého by si zasloužila slova pravdy bez konspiračních teorií plných posunků nacionálního šovinismu. Každý nerom není rasistou, i když xenofobní zápach ve společnosti často vytváří z Romů “druhořadé” spoluobčany, kdy rasismus kraluje na pracovním trhu a přesahuje do médií, která Romům v rámci generalizací vrazila nepravdivou nálepku “nepřizpůsobivých”. Možná částečně právě kvůli tomuto smrdutému zápachu nenávisti vzniklo dnešní setkání a někteří jeho účastníci se vyjadřují jako holé lebky, které se u pizzérie s davem Romů sešly.
Pokřikování nejrůznějších hesel přešlo ve strkanici a vzduchem poletovaly PET lahve. Kdyby na místě nebyli těžkooděnci, mohlo dojít k přímému střetu, což by nebylo dobré a už vůbec ne hodné památce Miroslava Demetera. Přesto všechno, kdo chtěl, mohl u podniku, ve kterém mladý Rom zemřel, zapálit svíčku. Krátce po tři čtvrtě na pět se lidé v uklidňující atmosféře za doprovodu policie vrací z místa skonu mladého muže na místo původního setkání a jednotliví účastníci se rozcházejí do svých domovů.
Modlitba Mikuláše Vymětala byla duševním pohlazením na celé akci. Opět navracela momenty tam, kam by měly směřovat. A sice ke sbližování, porozumění, pokoře, touze žít pospolu bez jakýchkoli šarvátek………žatecké odpoledne se neslo ve zvláštním koloritu. Je škoda, že došlo k politickým agitacím, ke slovům vyjadřujícím podporu tábornického smýšlení……Pocit sounáležitosti dokreslovala kasička, do které mohli lidé dávat finanční pomoc rodině zesnulého. Všichni jsme lidé a je v zájmu celé společnosti, aby se případ smrti mladého Roma náležitě vyšetřil, a pokud se prokážou nějací viníci, aby tito lidé byli potrestáni.