Motorkářské gangy nejsou nikde na světě spolky Mirků Dušínů. Téměř vždy se jedná o extrémisty s radikálními názory i postoji na společnost. Projevují se kromě sexismu a náboženského fanatismu také rasismem i odmítáním státu jako symbolu vrchnostářské moci. S křížem na krku a Biblí pod sedačkou vystupují proti multikulturalismu, lidským právům i hodnotám humanismu. Často se zapojují do organizovaného zločinu, kde patří k „ostrým hochům“ zapleteným například do obchodu s drogami, zbraněmi, bílým masem, nebo pácháním loupeží.
Pekelní andělé ze zámoří nebo Noční vlci z Ruska jsou si v tomto úhlu pohledu na chlup podobní. Snad jen s tím rozdílem, že Noční vlci jsou mediálně spojováni se státním režimem, zatímco si Pekelní andělé ve světlech televizních kamer hrají na protirežimní rebelanty romanticky se ploužící po nekonečných dálnicích východu Ameriky. Romantika s romantismem ve skutečnosti s extrémofobními uskupeními nemá co dočinění. To pouze rusofobie kraluje nejen v srdcích lidí, ale také na stránkách nejrůznějších médií. Noční vlci jsou pokládáni za politické nositele Kremlu, zatímco je nonšalantně přehlížena xenofobní a kriminální povaha přeshraničních milovníků dvoustopých vozidel.
Z politických, nikoli však z objektivních důvodů je v médiích politiky odmítán vstup motorkářskému gangu na území České republiky. Podporovatelé Putina nejsou vítanými, a tak se trošku zapomene na zákony s ústavou, protože se to mediálně i politicky hodí. To je velmi nebezpečné a v budoucnu by se nám politické otáčení nemuselo vyplatit. Kde končí a kde etnicko-politická nenávist rozlišující každého z nás podle toho, z jaké země pochází? Noční vlci se pro mnoho rusofobů stali symbolem ruských okupantů z šedesátého osmého, a proto, hlavně kvůli symbolice a touze pomstít se okupantovi, jsou média plná přesolené a překyselené hysterie.
Noční vlci, jsou stejně jako ostatní motorkářské gangy, nositeli a představiteli ultranacionalismu, módně nyní nazývaného jako patriotismus. Jako takoví se mohou šikovat do milic i ozbrojených vlasteneckých bojůvek. Noční vlci jsou podle Wojciecha Muchy z Gazety Polska do systému ruské moci zapojeni mnohem víc, než je v médiích prezentováno.
Pokud je možné nahlížet na informace polského novináře jako na nezávislé svědectví, poté z článku uveřejněného v Gazeta Polska vyplývá, že Noční vlci jsou součástí sil Mezinárodní útočné aliance, která je součástí „Vlčího holdingu“, v jehož centru se nachází stejnojmenná bezpečnostní agentura. Jejím šéfem je Gennadij A. Nikulov.
„Vlčí“ bezpečnostní agentura nabízí detektivní služby, ozbrojenou i neozbrojenou ochranu budov, prostor, majetku. Zabývá se instalací kamerových a sledovacích systémů. Oddělení ozbrojené ochrany má své pobočky kromě Moskvy, Tveru a Volgogradu také na území Novorusije. Šéf Nočních vlků, Alexander Zaldostanov se měl podle nejrůznějších indicií v rámci „vlčí“ bezpečnostní agentury podílet na organizování milice Sebeobrany v Sevastopolu.
Mucha tvrdí, že „vlčí“ bezpečnostní agentura je skrze člena představenstva Vlčího holdingu napojena na další organizaci Mezinárodní centrum pro speciální výcvik „vlk“, jež se zabývá výukou bojových umění za použití nože, psychologickou i technicko-odbornou přípravou frekventantů na boj zblízka i výukou střelby z nejrůznějších zbraní. Hlavní osobou výcvikového centra je Denis Rjazov. Vlčí výcvikové centrum má své pobočky v Německu, Švýcarsku, Srbsku, Itálii, Maďarsku, a Rusku. Rjazov se zabývá výcvikem speciálních sil policie i armády, stejně tak civilistů.
Pravdou je, že znak motorkářské trasy je hodně podobný znaku vlčích holdingů i výcvikovému centru. Stejně tak vlk uvedený na oblečení Nočních vlků je identický s vlkem „Vlčího holdingu“ i výcvikového centra. To ovšem nemění nic na tom, že Noční vlci nejsou formálními členy ruské armády ani ozbrojených složek. Ruští motorkáři se prostřednictvím agentur podle Wojciecha Muchy militarizují a pravděpodobně podílejí na válečném dění v Novorusiji a přilehlém okolí. Podobně je tomu u banderovců, jež se skrze dobrovolnické bataliony a uskupení podíleli na bojích, nebo tyto boje slovně podporují.
Noční vlci jako dobrovolníci bojovali na ruské straně na Krymu, u Donbasu, podíleli se na útoku na námořní velitelství v Sevastopolu. V dubnu roku 2015 podle informací tiskové agentury AFP bojovali na ruské straně v Luhansku. To všechno ve jménu ultranacionalismu, jemuž propadá většina českých, ale také evropských motorkářských gangů. Noční vlci jsou zarytými stalinisty. I proto mají v Česku blízko k nacionálním bolševikům. Kromě sexismu, vyznávají také homofobii. Také v tomto ohledu mají stejný světonázor jako každý jiný motorkářský gang.
Ruští ultranacionalisté chtějí rozšířit území své vlasti do podoby před rozpadem Sovětského svazu, stejně jako se ukrajinští ultranacionalisti pokoušejí obnovit ideály neonacisty a kolaboranta Štěpána Bandery. Obojí je obludné a naprosto nepřípustné. Přesto česká vláda společně s Evropskou unií ukrajinské fašisty přijímá a poskytuje jim azyl, zatímco ruské ultranacionalisty odmítá, protože přispívají nebo přispívali k nemorálnímu a podle mezinárodního práva nezákonného obsazování Krymu a části současné Novorusije. Není takový přístup k věci důkazem populismu?
Běloruská básnířka opěvující Banderu a fašistické kolaboranty je vpuštěna přes hranice a nejsou vytvářeny žádné mediální kampaně, zatímco ruští nacionalisté podílející se na válečném dění jsou velkým problémem? Vláda, ale také tisk by měly odmítat jak příznivce banderovců, tak Noční vlky stejným dílem. Rusko nemá na Ukrajině co pohledávat. Banderovci nemají co dělat na vysokých místech ukirajinské administrativy.