S videozáznamy policejních zákroků je téměř vždy problém. Buď je složité posoudit jejich věrohodnost, nebo není na snímku vidět co celému příběhu předcházelo. K mání je pouze shluk policistů, násilí a pod tím vším nějaký “nešťastník”, jež následně skončí v želízkách a posléze v přistaveném autě.
Takové záběry téměř vždy vyvolávají salvu emocí, kdy jedni neochvějně tvrdí, že muži zákona byli v právu, zatímco ti druzí nešetří nadávkami a předem bez důkazů tvrdí cosi o tom, že policie překročila své pravomoci a my všichni se nalézáme v policejním státě. Komentovat neúplný, nebo nejasný příběh je jednoduché. Jestě snadnější je podléhat emocím a nechat je plynout, i když je předem jasné, že všechno mohlo být jinak, než se na první pohled zdá.
Typickým příkladem by mohlo být video nedávno zveřejněné na Vimeu.
Skupinka policistů s ozbrojenými vojáky údajně kvůli nepředložení občanského průkazu na první pohled brutálním způsobem spacifikuje mladého muže přímo uprostřed občerstvení na na hlavním autobusovém nádraží. Mladík je zprvu přitlačen ke zdi, později vláčen po zemi a za pomoci chvatů přítomných příslušníků spoután. Dredař vůči policistům vystupuje nevybíravým slovníkem a může se zdát, že s nimi nespolupracuje.
Ovšem, jak bylo řečeno na začátku článku, nevíme, co tomu všemu předcházelo. Možná byl pro celé konání ochránců zákona opravdový důvod a mladý muž svou slovní zásobu doplnil o fyzický útok, jež na videu není zachycen. Třeba po vyžádání osobních dokladů muž reagoval nepřiměřeně, hystericky, odmítl odejít s policisty na služebnu a policisté došli k závěru, že musí zakročit podle zákona hrubším způsobem za pomoci donucovacích prostředků…….policista na videu při zatýkání zdůrazňoval, že ho zatýká pro to, že neprokázal svou totožnost. Zatýkaný muž odpověděl, že ji má na občance a policista reagoval slovy: “kterou jsi nám neukázal“. Mladík mohl i bez dokladů svou totožnost prokázat alternativní cestou. Mohl se za něj zaručit kamarád s kamerou….pokud ovšem u sebe nějaký doklad totožnosti měl. Zadržovaný muž také mohl svou totožnost prokázat ústním sdělením svého jména, příjmení, data narození a bydliště(ovšem za predpokladu, že by muž zákona ústně sdělovaným informacím věřil a považoval je za pravdivé)…………podle videozáznamu ovšem dredař nakonec ústně své nacionály nesdělil a kamarád totožnost nepotvrdil. Kdyby jako první policista nesáhnul na mladíka, vysvětlil mu možnost alternativ a případné následky, možná by se vše odehrávalo jinou, mírnější cestou…….ale jak bylo řečeno, neznáme děj celé události od samotného začátku.
Samopaly na místě zásahu působí skutečně odpudivě a dodávají všemu ještě větší hysterizující ráz možného přehnaného, neadekvátního zásahu. Přeci jenom nejsme zvyklí na to, aby na českého občana voják mířil zbraní naditou ostrou municí. To nebylo skutečně třeba a vojáci mohli se zbraněmi zacházet tak, aby nemířily na zpacifikovaného občana. Z obecného úhlu pohledu, jsou vojenské hlídky v ulicích totálním nesmyslem, tragikomickou hrou na city nacionalistů, kdy se plýtvá penězi daňových poplatníků. Voják s kvérem v ruce nezabrání teroristickému útoku, ani kdyby stokrát chtěl.
Hry na ochranu proti terorismu vypadají opravdu podivně. Na sociálních sítích se ihned po vydání kratičkého článku na Svobodném foru zvedla vlna nevole. Článek si nedělal těžkou hlavu s tím, co bylo před pořízením videozáznamu. Autor pouze konstatoval suchá fakta vycházející z přiloženého videa
Redakce nemohla ani při nejlepší vůli vědět, zda mladík příslušníky policie a armády neohrožoval před pořízením videozáznamu. Kdyby zasahující policisté postupovali skutečně “megadůsledně”, skončila by v želízkách také obsluha občerstvovacího zařízení, jež policistu během zásahu šťouchala do ruky a vyzývala ho k zanechání dalšího jednání. Bylo zastání zaměstnance fastfoodu správné? A pokud ano, pochybili policisté a nechali se unést emocemi? S ohledem na necelistvost příběhu je to možné. Občas policisté skutečně reagují neadekvátně vůči příslušníkům minorit nebo nějakých komunit.
A co na všechno říká zákon? Především každý občan se musí bezodkladně podrobit výzvám policie a nikdo nemá povinnost nosit u sebe občanský průkaz. Všichni ovšem máme povinnost prokázat svou totožnost důvěryhodným způsobem. Zákon v případě policejní výzvy neřeší způsob prokázání totožnosti. Totožností se rozumí jméno, příjmení, datum narození a bydliště. Policista může k prokázání totožnosti vyzvat jen na základě zákona, a to podle §63 z.č. 273/2008 Sb.
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,
c) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit,
d) od níž je požadováno vysvětlení,
e) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby,
f) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející,
g) která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,
h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k požáru anebo jiné mimořádné události,
i) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu6),
j) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,
k) na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala, nebo
l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.
Prokázat se můžete ústním sdělením svých nacionálů, případně můžete využít svědectví další osoby, která vás zná a je na místě s vámi. Tato osoba musí mít svůj doklad totožnosti, kterým může být pas, občanka, řidičský průkaz, studentský průkaz nebo zbrojní pas. Jste-li kousek od svého bydliště, můžete se s policistou domluvit, aby do něj pro některý z dokladů s Vámi došel. Zvláště poslední možnost závisí na lidskosti a ochotě policisty a při té první vám muž zákona musí věřit, že ústně sdělované údaje jsou pravdivé, a Vy nemáte důvod lhát.
Pokud odmítnete uposlechnout výzvy policisty a svou totožnost věrohodně nedoložíte, dopouštíte se dle § 47 odst. písm. 1 přestupkového zákona neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci a může vám být vyměřena tisícikorunová pokuta. Přestupku se dopouštíte, pokud svou totožnost prokázat můžete, ale nechcete. Pokud by teoreticky dotazovaná osoba byla zfetovaná, nebo mimo schopnosti reálně uvažovat, nejednalo by se o přestupek neuposlechnutí příkazu policisty. Je na zvážení veřejného činitele, zda pokutu udělí a zda rozhodne, že se jedná o přestupek.
Odmítnutí prokázání totožnosti s sebou nese riziko odvedení na policejní stanici. Pokud neuposlechnete výzev následovat policistu, například do auta, můžete být k následování donuceni za pomocí přiměřených donucovacích prostředků. Nezjistí-li policista totožnost předvedené osoby na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla snímání otisků prstů, pořizování obrazových záznamů, měření výšky atd……pokud není totožnost ani poté zjištěna do 24 hodin, musí být předvedená osoba propuštěna. Účastníci demonstrací by o takovém kolečku mohli čas od času vyprávět příběhy.
Problém často znamená formulace přiměřených donucovacích prostředků a čas od času bývá problematické, kdy policista může o prokázání totožnosti vyzvat. Sice to nařizuje zákon, ale některé jeho části jsou tak obecné, že se dají policistou klidně zneužít. Institut prokázání totožnosti je často jako obstrukce, používán veřejnými činiteli k “šikanování” účastníků nejrůznějších shromáždění a demonstrací.
Ať je tomu tak, či onak, policistovy výzvy k prokázání totožnosti je nutné pokaždé uposlechnout, protože v opačném případě se člověk nesmí divit případným následkům.