Chtěli by slučovat neonacisty, neofašisty, extrémisty zleva i zprava, hrají si na zarputilé vlastenky a vlastence, zatímco nejsou ničím jiným, než dlužníky s exekutory na krku a bydlením na kahánku. Typickým příkladem by mohla být Michaela Holubková s Klárou Fürstovou.
Zakládají Lidovou frontu, setkávají se s neonacistou Pavlem Matějným a dalšími představiteli ultranacionální scény, vyslovují svým idolům podporu, aníž by se zamyslely samy nad sebou. Na sociálních sítích se pokoušejí o zastřešení kecalských skupinek rasistů pod jednu střechu, jako kdyby sláva lva byla závislá na fanatickém Jiřím Jiskrovi a jeho přeškrtnuté mešitě na hrudi. Svým způsobem je to tragikomické. Až příště budou obě dámy rozjímat nad minoritami využívajícími sociální dávky, nebo znovu předvedou filosofické ekvilibristiky dehonestující uprchlíky, neměly by zapomenout samy na své osudové chyby, díky kterým čelí exekutorům, nebo hrozbě života na ulici.
Česká extrémistická scéna je plná různých existencí. Jen si vzpomeňte na neonacistu z Národní obrody, který díky dluhům dokonce přišel o rodnou chalupu nad hlavou. Pohrobkové Holešovské výzvy jsou si v nezodpovědnosti podobní jako vejce vejci. Účastní se protiexekutorských demonstrací, protože mají obrovské dluhy za půjčky a neuvážené chování, které účelové aktivisty dostalo pod čepec soudních dostaveníček, policejních doprovodů a výkazů exekutorských úřadů. Michaela Holubková díky dluhům čelí exekutorskému řízení, kvůli kterému se nemohla ani dostavit na sobotní demonstraci.
Inu, sdílet na sociálních sítích podporu neofašistům, neonacistům a extrémistům je něco jiného, než postávat na Václaváku ve společenství těžkooděnců. Čecháčkovští radikálové za svá provinění viní ostatní. Jednou jsou to uprchlíci, Romové, muslimové, homosexuálové, sluníčka, nebo exekutorové v síle emoci vybarvených do koloritu mafie. “Vlastenci dluhy doslova vnutí exekutor, a proto si milovník všeho extrémistického nemůže dopřát ani potěšení na hromadné demonstraci. Pepřový sprej v obličeji, nebo policejní vyvedení v poutech by zajisté vyvolalo vlnu sounáležitostí i chvilkové slávy, ze které by se dalo ledacos vytěžit.
Klára Fürstová ještě nedávno myslela, že bude bez bydlení. Zachránil jí mobilheim, ve kterém nyní bude žít.
Sociálně slabí připravují politiku pro sociálně slabé. Starý scénář ověřený historií se opakuje a nalézá velmi podobné publikum, jaké známe z třicátých let minulého století, kdy sociálně slabí naletěli na zlé sliby, jež následně skončily největšími zrůdnostmi dvacátého století. O něco podovného se snaží česká extrémistická scéna. Chce se spojovat, vybírá nepřítele, který může za všechna osobní selhání a jednotliví aktéři se snaží zazářit jako ochránci lidu. Kdyby se nejednalo o velmi vážnou věc, bylo by to celé k smíchu. Zvláště v okamžiku, když zadluženci, sociálně slabí útočí na jiné zadlužence a sociálně slabé.